Moravský deníček - Den Pátý

Můj milý moravský deníčku, již od rána se děly na zeměkouli Jižní Moravy věci. Náčelník amazonkého kmene Hů-Hu opět nic neulovil, takže Sobík s Botkou doběhli pro snídani, ostatní spali. Snídaně byla zpestřena naprosto geniální buchtou od naší adoptivní maminky Jany Lejskové.

To víte, žrát se musí, a taky se žralo. S výkřikem Hu-Hu jsme všecinko spapánkovali a pravděpodobně stále hrozným vedrem vznikl naprosto úchylný nápad, že necháme koníčky odpočinout. Vzhledem k tomu, že nikdo jiný nebyl po ruce členové skupiny Creamona obsadili náš valníček, chomouty a opratě a za zpěvu Jede král, jede král, kupředu mí poddaní se náš zájezd přesunoval směrem ke kempu Mars.

Pak se konečně stal zázrak. V kempu Mars jsme narazili na pramen Pilsener Urquell a tím bylo vše vyřešeno. Morálka výpravy rapidně vzrostla a proto až do ranních hodin se rožnilo, žralo, pilo, muzicírovalo, tatarské ženy se nabízely samy a z některých členů skupiny Creamona se rázem stalo Hommo Piviens, poddruh Urquell. Nevíme přesně, kterou noční nebo denní hodinu to bylo, ale byl zaznamenán pohyb našeho basíře Čendy, který obcházel kemp se slovy "Maminko, chtělo by to miminko, aby byly přídavky". Víte, lidičkové, voni ty zážitky se tak ani moc vyprávět nedají, a proto se pokusíme zbytek vyjádřit naší fotogalerií. V kempu Mars nám bylo opravbdu nádherně, a to díky rodině Hutterových a několika dalších lidiček, jako například zdravotní sestřička Lenka, krásných lidiček ze Slovenska a dědovi Štěpánovi ze Šakvic (promiň dědo) a paní Howardové. Pokud nezahynem po zítřejším dnu volna v pátek dobudeme tvrz v Bošovicích. Děkujeme, byli jste bezvadný publikum.